@xChaos jako ja jsem fanousek nejake absolutni pravdy, ale nepopiratelne je momentalne jen to, ze existuje jen a pouze subjektivni pravda kazdeho z nas a ani ta neni casto pravdiva :nkoShrug: samozrejme v komunikaci, coz je vztah minimalne dvou jedincu, je nutne potreba si vytycit nejake spolecne medium (jazyk), spolecny kontext (ta pravda?), protoze jinak by byla komunikace nesrozumitelna, a uvedomit si, ze v jednom proudu komunikace dochazi minimalne ke 3 urovnim interpretace, coz je vpodstate ticha posta nevedomi dnesni svet je taky o mnoho radu vetsi, nez co dokaze za kontext pojmout nekolik lidskych jednotlivcu proto ta jista pravda tvori vpodstate mapu plnou prazdnych oblasti (nejistot), ktere si mozek vyplnuje svoji osobni "pravdou" musi to tak delat, jinak by se nikdy nic nenaucil, nikam nedospel a dela to v drtive vetsine pripadu velmi dobre nikdo pak nema kontrolu nad tim, co jsou v jeho mysli fakta a co jen domnenky, protoze mezi nimi nejsou vubec zadne hranice dva pary komunikujicich tak muzou dospet ke dvema uplne odlisnym pravdam, coz je teda casto chybou spatne interpretace, protoze to je prakticky nekonecne slozity ukol vsechno, co si myslime se opira o obrovske mnozstvi domnenek a na tom neni vpodstate nic relativniho vlastne jsme vsichni prirozene posibiliani, jenom si to vetsina z nas nepripousti :nkoHehe: @tymoty
@tymoty Tady bych byl opatrný v té teorii, že existuje "moje pravda". Zavání mi to tou relativizací, že "každý má svojí pravdu". Existuje soukromá informace, subjektivní úhel pohledu. Ale pravda, ta je vždy už sdílená s někým. A pokud tu pravdu musím příliš aktivně propagovat, tak je otázka, jestli to vůbec je pravda...
Ideály, hmm. Já jsem prostě k ideálům skeptický, ale to už víš. Koukám se na to očima Dawkinsovy teorie memů, i když mi jde jen o ten název a ne o to, že bych byl nějaký jeho obdivovatel (a se svým dogmatickým ateismem to možná až přehání). Spousta toho, co se ke mě dostalo jako "ideál" byl prostě sebereplikující mem (ne ve smyslu internetového meme, ale ve smyslu původního Dawkinsova meme, kdy memem je třeba i dovednost rozdělat oheň pomocí zápalek, apod.).
Vlastně nevím, proč bych měl být otrokem ideálů (memů). Zneužívat schopnost lidí šířit ideály k propagandě či reklamě mi přijde nemravná. Vlastně teprve činy rozhodují. O jaké informace se podělíš s bližním. O jaké přebytky se podělíš.
Samotné ideály se virálně šíří dvěma způsoby: jednak se šíří ty, pro které nemusíš obětovat (téměř) nic. Ty jsou velmi žádané, je to jak akce v supermarketu. Tyto ideály jedince málo bezprostředně poznamenají, ale mohou škodit společnosti jako celku. (ano, je to ten "Boost"/"Retweet"...)
Pak se šíří ideály, pro které je třeba obětovat (skoro) všechno: protože pro ty, kteří je přijali, to byla tak drahá investice, že si zkrátka už nemůžeš dovolit ty ideály dál nešířit (náboženské sekty, kryptoměny).
Církev je zajímavým konglomerátem obojího - nízkoprahové účasti (občasné chození do kostela, drobné dary...) i maximálního nasazení na úrovni sekty (např. vstup do kláštera, kněžské svěcení...)
<- @xChaos , souhlasím: "Každá naše online interakce, s živou bytostí i se strojem, je forma 'publikace' nějaké informace do sdíleného informačního prostoru.
Každá publikační činnost ovlivňuje budoucnost."
Současně: Každá moje činnost je i něčím jiným. Každá moje činnost je i něčím, co nechci redukovat na "publikaci informace do sdíleného informačního prostoru". Co nechci redukovat na "ovlivňování budoucnosti".
Každá moje činnost je předvedením a uskutečněním mých hodnot, pravd a ideálů. Každá moje činnost je oslovením nebo hledáním protějšku. Protějšku, se kterým se vzájemně uvidíme jako rovné bytosti, v nichž pramení hodnoty, pravdy a ideály.
@tymoty v podstatě to jde říct i stručně. Každá naše online interakce, s živou bytostí i se strojem, je forma "publikace" nějaké informace do sdíleného informačního prostoru.
Každá publikační činnost ovlivňuje budoucnost - ale málokdy tak, jak to zamýšlíme. A u AI se už léta obávám, že vlastně jakýkoliv signál, který vyšleme, se stává spíše "mávnutím motýlích křídel". Vše je šíleně nelineární. Vše, co řekneme, může být použito nejen proti nám, ale v podstatě proti komukoliv.
Toto není jednoduché a krátké sdělení. Za prvé: Neumím to říct krátce a jednoduše. Za druhé: Obracím se k těm, které lákají dlouhá a složitá sdělení.
Podnětem jsou mi dva túty¹. Miliarda lidí používá tak zvanou umělou inteligenci. Jen málo lidí si myslí, že mohou radikálně změnit budoucnost tím, že udělají něco malého v přítomnosti.
Spojuje se mi to s námětem "Malé - velké"². Velká představa miliardy uživatelů umělé inteligence je výborná. Představuju si. Vidím. Jak se to vztahuje k mým malým (sou)činnostem? O těch je lepší přemýšlet nikoliv s nadějí, že nějak podobně malé příčinnosti zapříčiní radikální změnu. ->
---
¹ Nakopl mě tento tút: 23. 5. 2025 08:09 https://mastodon.social/@marcelweiss/114555653401977441 : 'Wenn wir die ca. 700 Mio. monatlich aktiven Nutzer:innen bei ChatGPT nehmen (41 Mio davon in der EU), API-Nutzung von KI in Unternehmen dazurechnen und KI in China einbeziehen:
Ungefähr eine Milliarde Menschen nutzen jetzt regelmäßig KI.'
Dýpl překlad: "Pokud vezmeme přibližně 700 milionů aktivních uživatelů ChatGPT měsíčně (z toho 41 milionů v EU), přidáme využití API AI ve firmách a zahrneme AI v Číně:
Přibližně jedna miliarda lidí nyní pravidelně používá AI."
> samozrejme v komunikaci, coz je vztah minimalne dvou > jedincu, je nutne potreba si vytycit nejake spolecne medium > (jazyk), spolecny kontext (ta pravda?), protoze jinak by > byla komunikace nesrozumitelna,
Ano.
> a uvedomit si, ze v jednom > proudu komunikace dochazi minimalne ke 3 urovnim > interpretace, coz je vpodstate ticha posta nevedomi
> dnesni svet je taky o mnoho radu vetsi, nez co dokaze za > kontext pojmout nekolik lidskych jednotlivcu
> proto ta jista pravda tvori vpodstate mapu plnou prazdnych > oblasti (nejistot), ktere si mozek vyplnuje svoji osobni > "pravdou"
> musi to tak delat, jinak by se nikdy nic nenaucil, nikam > nedospel a dela to v drtive vetsine pripadu velmi dobre
> nikdo pak nema kontrolu nad tim, co jsou v jeho mysli fakta > a co jen domnenky, protoze mezi nimi nejsou vubec zadne > hranice
> dva pary komunikujicich tak muzou dospet ke dvema uplne > odlisnym pravdam, coz je teda casto chybou spatne > interpretace, protoze to je prakticky nekonecne slozity ukol
> vsechno, co si myslime se opira o obrovske mnozstvi domnenek
Why I am a ‘possibilian’. When it comes to life’s big questions, we feel forced to choose between God or atheism. Why? Surely good science doesn’t so restrict us, says David Eagleman.