@LukeAlmighty Jak si to tu čtu, připomnělo mi to Tomáše Janca a jeho dost výstižné řeči na Casus Belli - lépe než on to neřeknu, je v tom velmi výstižný ( čas 2:06:42 až 2:11:26 ) ale ve zkratce: "desetiletí nás přesvědčovali že země kde žijeme nám nepatří o nic víc než komukoliv kdo zrovna přijde, a že to není vlast, ale jsou to jen ekonomické zony se symbolickými názvy států, a teď se najednou diví že v průzkumech skoro nikdo nechce umírat za takovou "vlast"... ovšem Tomáš to v pořadu řekl o 100% peprněji, nekorektněji a ostřeji. (Do širší debaty to nedávám, nestojí to za tu hádku vedoucí hádám jen k mé blokaci :-) https://www.youtube.com/watch?v=AxaN4oGajzQ
Petr je bez domova, ale má práci. Pracuje v místní továrně. Má krátké a dlouhé týdny, dvanáctihodinové směny. Denní i noční. Měří teploty, tlak, kontroluje, aby všechno v laboratoři sedělo. Prací v továrně si vydělá měsíčně mezi 32 a 36 tisíci čistého. Pracuje tam už sedm let. Má dvě malé děti, na které posílá výživné celkem devět tisíc korun. „V jednu chvíli jsem si musel vybrat, jestli přestanu podporovat děti, nebudu mít co jíst, anebo nebudu bydlet. A tak jsem tady.“ Další rok, nová smlouva
„Neuměl jsem si to představit, že budu bez domova. Nějak to k tomu směřovalo, ale neuměl jsem si to představit,“ říká Petr. Po rozvodu v roce 2022 se přestěhoval do malé garsonky, nájem měl být 9 tisíc korun plus 2,5 tisíce za energie. Přišel ale další rok, nová smlouva a nárůst nájmu o 20 %. A pak další rok, zase nová smlouva a nový nárůst. O dalších 15 %. „A najednou jsem byl na patnácti tisících.“ Majitelka mu navíc dlouhodobě odmítala posílat vyúčtování a vracet přeplatky. Petr se soudil. Po roce vyhrál a své peníze dostal zpátky.
To už bydlel ve větším bytě, do kterého se přestěhoval v roce 2024: „Když už budu platit tolik, tak aspoň aby tam měly děcka zázemí.“ Nový byt byl pěkný a měl 47 metrů čtverečních. Nacházel se ale na kraji města blízko letiště. „Žádnej luxus v centru.“ Když Petr podepisoval další smlouvu na jeden rok, realitní makléř ho ujišťoval, že se nájem zvedat nebude. Že zůstane na 15 tisících. Tehdy Petr požádal o příspěvek na bydlení, aby mohl platit alimenty a zároveň nájem. Výplata v továrně na obojí nestačila. O pobírání příspěvku ve výši 4 tisíce korun nikomu neřekl, ani tehdejší přítelkyni. Ta se lidem, kteří pobírají dávky, posmívala.
Na začátku letošního roku, dva roky po nastěhování, ale i nová, „slušnější“ majitelka nájem navýšila. Tentokrát na 20 tisíc měsíčně včetně energií. Petr se ptal, proč je takové navýšení nutné. Prý fond oprav a zdražení stavebních materiálů. „Ale vždyť ten dům už stojí…“ Otec dvou dětí se dostal do situace, kdy mohl buď podepsat předraženou smlouvu s vidinou dalšího navyšování, nebo přijít o domov. „Je to vlastně vydírání,“ říká.
@LukeAlmighty As far as I know, freedom of speech only exists in a few small countries in South America (?). Everywhere else, you will find topics that are punishable by law if spoken about publicly.
@LukeAlmighty When I think about the survey question, I answered "no" in the sense that I don't believe that freedom of speech fully exists anywhere (except in few South American countries), not in the sense that I don't want that kind of freedom.
@LukeAlmighty@Deplorable_Degenerate@Curvin Pornography is an body activity, typicly in front of a camera. Giving the Nazi salute in front of a camera is also an body activity. Would you say that banning videos showing people giving the Nazi salute, just without any verbal speech, is not a restriction of freedom of speach /expression?
Jednoznačným hrdinou příběhu je zde především zájem veřejnosti a s ním spojený zájem médií. Jestli jednou skončíme v totalitě, tak to totiž bude především kvůli nezájmu o práva a svobody, o něž nás chce někdo připravit. A je celkem jedno, jestli ten někdo bude sedět na ministerstvu vnitra nebo kdesi v Bruselu.
Autor je advokát, působí v organizaci IuRe, která se dlouhodobě zabývá ochranou soukromí.