Nezapomínejme na to, co je zřejmé: v době, kdy Evropská unie vykazovala nejlepší míru růstu ze všech západních zemí, kdy migrace nepředstavovala hrozbu pro naše hranice, kdy se zdálo, že liberální demokracie v roce 1989 definitivně porazila sovětskou hrozbu, nebyly extremistické strany v Evropě na vrcholu volebních preferencí.
*
První prioritou je obnovit prosperitu.
Předpokládá to, že v celé Evropě definujeme lepší rovnováhu mezi sociálním státem, který je součástí našeho dědictví, a mocenským státem, který vyžaduje další zdroje. Silný stát nezastupuje firmy, neřídí fungování ekonomiky, nechává podnikatelům jejich svobodu, zaručuje jednoduchá pravidla, nenechá se jako politický Gulliver zamotat do tisíců nitek technokracie, nenechá se dusit sociálními výdaji.
Základní axiom: stát je tak silný, jak silná je jeho armáda, jeho finance a jeho ekonomika.