Embed Notice

Přes svátky jsem se bavila s jedním Ph.D. z jedné regionální univerzity a překvapilo mě, jak se necítil ohrožen, protože přece na jeho technicky zaměřenou fakultu chodí studovat tak málo studentů... ale není právě tohle příznakem, že asi tedy nebudeme mozkovna?

A má vůbec smysl být dnes mozkovnou, když AI nejspíš brzy zastane všechno menší než naprosto excelentní výzkum pomocí hrubé síly a "objevování" pomocí automatického kombinování velkého množství již získaných informací?

Žiju totiž v představě, že existují dva typy pokroku:

Jeden, který "povstane z ničeho", ke kterému neexistoval žádný "prior art", muselo dojít k poznání něčeho naprosto dosud nečekaného. Ten podle mě ještě dlouho zůstane člověku, protože ve vědě patrně nedošlo k mnoha takovým poznáním.

A druhý, který se dá dovodit vhodným skloubením řady již známých poznatků a ono to pak "výpočetně secvakne". Něco na úrovni vytvoření modré LEDky, za kterou byla dokonce udělena Nobelova cena, ...ale když příště zkusí někdo zadat AI "Na základě svých znalostí o fyzice a chemii se pokus určit ekonomicky efektivnější způsob výroby modré LED než použitím gallium nitridu," vyplivne mu něco jako "Sodík hořčík fosforečnan fluorid (Na 2 MgPO 4 F): Tento materiál je nově objevený fosfor, který může být použit pro modré LED, které redukují místo maskování modré složky, zatímco také dělají barvy se objeví stejně jako v přirozeném slunečním světle." a bude to správně. (Tady nešlo o skutečnou analýzu znalostí, ale o 2 roky starý poznatek získaný "postaru", který - překvapení - učinili Shruti Hariyani a její školitel Jakoah Brgoch, což mi nezní moc jako z mozkovny starých 🇪🇺 národů https://www.youtube.com/watch?v=MOO75KRHYFI )

A náhle jaksi nebude potřeba méně než excelentní vědy.